A je to tady. Co? No dlouho očekáváné zhodnocení našeho půljubilejního závodu.
Jak dříve již psáno bylo, dlouho jasno nebylo, zda-li závod vůbec bude a kde
bude. V krásných útěchovských lesích mnoho krásných stromů nekrásně na zem se
poroučelo, čímž krásné tratě naše, činností touto nekrásně přehradilo.
Jen díky sqělé, pružné a úspěšné vyjednávací diplomacii, mnoha náročným, přesto úspěšným zasedáním ústředního organizačního výboru a následným brigádám, nikoliv socialistickým, ale klubovním, lučním a lesním se „TO“ podařilo a závod se uskutečnil.
Nové bylo úplně vše. Tedy vyjma nás, tradičních, šikovných, zkušených a nadšených
organizátorů, kteří v potu tváře, a nejen tam, vše zvládli. Kategorie se seskupily,
startovní čísla se k nim přiřadila, startovní a vyhlašovací časy se rovněž proměnily
(Milda veliký kus práce a času tomu všemu věnoval) a pak ty tratě... všechny
zcela nově a unikátně se na louce i v lese vyznačily. Použito přitom bylo nemálo
prototypových a nebojím se říct i naprosto geniálních technických novinek. A
jako vzpomínku na doby ze století minulého, se z archivu našeho kontejnerového,
mléka vytáhla a části tratí se jimi vytyčily. Pro mladší ročníky připomínám,
že mléko dříve bylo baleno do igelitových pytlíků, které původně v pásech byly
(né to mléko, ale ten igelit)... viz fotografie.
Start a cíl jsme nachystali na hřišti za sportovním areálem, cílová nafukovací
brána od Škody auto byla Petříkem zajištěna, dovezena a nafouknuta byla. Stojany
s vlaječkami Direct auto rovněž Petříkem zajištěny byly, stojany Pooltechnika
Jondou dohodnuty, dodány a nainstalovány byly. Všemu uvedenému předcházelo odsouhlasení
dyzajnu nových bannerů, jejich výroba a instalace – Milda hlavně tedy jako totok
vše zajišťoval. Mimořádný dík patří Ivanovi a jeho firmě K+L, která nám předložila
několik grafických návrhů nových bannerů, my o těchto návrzích moudře debatovali
a nakonec vybrali ten, který visel na útěchovském hřišti a na plotě Tesly Brno
na Lesné a motiv se rovněž objevil i na letácích a diplomech. Všem zmíněným
chlapcům poděkovat záhodno jest. Děkuji(eme). A poděkování patří i všem plánovačům,
vyznačovačům, hrabošům, občerstvovačce Martičce, cen rozdělovačům, rozhodčím,
kontrolorům, no prostě všem, bez nich by „TO“ prostě vůbec nešlo.
Velký dík patří štědrým sponzorům, majitelům pozemků, přes které nohy běžců (i organizátorů) mnohokrát proběhly (prošly), díky panu Sáňkovi, za poskytnutí šaten a zázemí a díky ŠLP Křtiny, který nám umožnil v části lesa trať vytyčit.
No a že té práce tedy jako fakt hafo bylo a že se za čas krátký vše zdárně stihlo, to skoro zázrakem by se nazývati mohlo.
Samotní závodníci si tratě nové velmi pochvalovali, jejich připravenost, značení
a rozmanitost a náročnost ocenili a buďme objektivní, jen úplně malinkaté pidipřipomínky
měli.
My všichni organizátoři máme dilema pro ročníky další. Zda-li tyto nové tratě ponechat i pro ročníky následující s tím, že by se například trať nejdelší (1 600 m měřící) ještě více prodloužila, tedy až cesta lesní by odklizena byla, zda-li nepouštět závodníky intervalově, jak tomu za mého mládí bývávalo atd., atd. No uvidíme, co a jak za rok bude a věřme, že více jak oněch letošních 81 běžců (nezaměnit s běženci) přijde.
Olda zpět
