Docela pěkné počasí (rozuměj jako že nepršelo, nemrzlo, nesněžilo, trakaře nepadaly
apod.), 187 závodníků z celého světa, na dvě desítky organizátorů, mnoho diváků,
trenérů, fotografů a známých, se sešlo v tradičním čase, na tradičním místě, a to
v Útěchově. O přípravě závodu jsem už psal, a tak je možné jen stručně věcně konstatovat,
že tratě byly, a nebojím se neskromně napsat, dokonale připraveny, vymeteny, označeny,
organizace a průběh od prezentace až po vyhlášení téměř bez chybičky klapalo, no
a těch pár mini maličkostí a zmatků, to už k životu, resp. našemu závodu tak nějak
patří. Důležité pro nás bylo a je, že všichni závodníci se do cíle dostali, vítězové
oceněni byli, a my tak spokojeni také byli.
Novinky, které vnímaví závodníci a jejich doprovody mohli zaznamenat – prezentace se jmény na velkoplošné obrazovce (no, tedy přesněji LCD televizoru značky Philips), Pólova trojnožka, účast profesionálních fotografů, a tak by se mohlo pokračovat.
Je mi ctí a potěšením u toho všeho být, setkávat se s kamarády vousatými, oholenými
i prostovlasými, s holkami, jež některé již babičkami jsou, přáteli a známými. Ta
úleva a slast po závodě, když se všechno poklidí a v klubovně se zasedne, opravdu
si oddechne a řekne si, jo, zase se nám to podařilo. Ty hodiny dřiny v lese, kreativita
a příprava podkladů u PC, hafo mejlů a telefonátů se sponzory, podporovateli ...
kdo nezažil, neví. Věřte, nevěřte, teda určitě věřte, nejde to samo a rychle, ale
jde to. Díky všem sponzorům, lesákům, panu správci areálu, kamarádům, podporovatelům,
všem co ruku či koruny, tipy a náměty k akci naší přiložili.
