Soustředění na kolech - Týnec u Břeclavi

26. 8. – 2. 9. 2023

A opět přišel konec prázdnin, a tak náš oddíl lyžařský, vyrazil soustředit svaly fotografie i duše své (dále se o jedné chybějící duši dočtete) na soustředění, které uvedené prověřit a vytunit mělo.

Ubytování jsme měli zajištěno ve velmi, opakuji velmi a ještě jednou opakuji ve velmi svérázném penzionu U Melišů, v jinak malebné vísce Týnec se nazývající. Celé to stavení fotografie v sobě ukrývalo mnoho opravdových bizarností, a tak toto bylo nazváno "balkánem". No a když nám, opět velmi originální, majitel začal vysvětlovat, že jestli bychom si raději snídaně a večeře nechtěli chystat sami, nezbývalo nám nic jiného než na to přistoupit. Jídlo nám první den nabízené, nemělo parametry pro vrcholové sportovce... vyjma jejich ceny.

V neděli jsme vyrazili za hranice, nikoliv všedních dnů, ale na Slovensko. Cílem v onom horkém letním dni byla pískovna v obci Adamov, kterážto se kupodivu nenacházela u Brna. Koupání bylo osvěžující a příjemné a sluníčko pálivé. Oběd jsme si dopřáli v obci Zákopčany v reštyke Luna. Velmi chutná a kvalitní kuchyně, pivo Corgoň rovněž fotografie chutné bylo. Cestou jsme se zastavili u kostelíka svaté Margarity, která dostala své jméno před několika sty lety podle stejnojmenné pizzy... a nebo tomu možná i naopak bylo. Před návratem do penzionu jsme stihli osvěžit těla svá v další pískovně, tentokráte již na území republiky české, nedaleko od Týnce. Voda opět příjemná a čistá byla, dokonce jednoho z nás ku klikům přiměla. Asi zvyk z Mírova, či co já vím... Po návratu na penzion jsme se setkali se zbytkem naší skupiny, která následně potvrdila svéráznost ubytovatele i ubytování. Pro sportovní fanóšky uvádím, že ten den jsme najeli pěkných cca 47 km.

V pondělí, již v plné 12členné sestavě a po snídani, o které raději nebudu hovořit, fotografie již celá skupina naše, po cyklisticku nazvaná pelotonem, k další etapě vyrazila. Cestou jsme navštívili milou restauraci u přístavu u řeky Moravy, kde obsluhovali brigádníci a senioři, ku kterým bylo třeba býti trpělivými a shovívavými, jak k tomu reklamní poutač vyzýval. Pro úspěch veliký byl oběd opět v Luně a opět nezklamal. Při zpáteční cestě jsme dojeli až do Lanžhota do půvabného pohostinství Na Šlajsi. Zpáteční cesta lesy lužními až k penzionu v poho již byla a celkem etapa naše cca 58 km měřila. Večer přišel déšť a později i nápad, sledovat skvělý brněnský seriál Vegani a Jelita, hned dva díly za sebou, v pokojíku průchozím, Mildově a Kateřiny. Seriál fotografie je určen pouze pro dospěláky, a tak děti jinde a jinak večer trávily...

Úterní ráno a déšť, předvídaný a následně i skutečný, přiměl sportovce výjimečně bicykly své odložiti a vozidly do Hodonína se vypraviti. Zde proběhl nákup surovin na snídaně a večeře, nákup slušivých doplňků z textilu a oběd skvělý ve svérázné restauraci se samopaly. Ale oběd super byl a nikoho nezarmoutil. Večer nepršelo, další dva díly seroše se sledovalo a také se diskutovalo, kam další den se vydáme.

Středa krapet chladnější byla, ale sportovci otužilí a zimě zvyklí, kvalitním oblečením fotografie vybavení směr státní hranice hned států tří vyrazila. Krátce po startu etapy Petřík přišel o mlíko (viz fotografie smutného Petřika nad rozlitým mlékem) a protože duši v kole nemaje (hle zmínka o ní ve větě mé první), tak na ráfku kolo jeho zadní se ocitlo. Tým mechaniků však hbitě během několika nemálo minut duši do pláště vložilo, přes drobné technické problémy duši nafókalo a dále se pak pokračovat smělo. Obídek jsme měli v Lanžhotě Na Šlajsi – skvělý, velký a moc dobrý, že nasednutí na kola bylo pak trošku složitější. Ale ten cíl, ten většinu nás lákal... a nezklamal. Skupina fotografie naše část cesty absolvovala po ochranném valu, který železniční násep připomínal, až k cíli svému dorazila. Zde poutavé dokumentární fotografie soutoku Moravy a Dyje i Hraničního kamene z roku 1755 pořídila a zpět do Lanžhota na dobrůtku a vitamín P 12 – PU dorazila. Zpáteční cesta na penzion již v klidu a pohodě byla, v Týnci u potoka Kyjovka jsme fotili nutrie, prý snad americké, které se tam v nemalém počtu fotografie vedle kačen českých vyskytovaly. Tachometry nám pak krásných cca 56 km ukázaly. Večer opět tradiční – nejdříve posezení pod markýzou aku vrtačkou ovládanou a pak seriál a děti karty a hry. Během nočního posezení jsme hlavy své ku nebi zaklonili a viděli úkaz běžně nevídaný. Viděli jsme totiž letku Elonových satelitů, které umožní používání toho internetu – Starlink nazvaného – brzy prý snad úplně všude.

Na čtvrteční – královskou etapu – stratégové a plánovači naplánovali cíl v Lednicko-valtickém areálu. Počasí už fajné bylo, a tak cesta nám krásně ubíhala, kolem nádherného lesního fotografie zámečku Pohansko až do Břeclavi do krásné zrekonstruované nádražní restaurace na oběd klasický a chutný. Až na menší kolínkové padedé jedné účastnice vše v klidu bylo a následně se k cíli vyrazilo. Fotografie skupiny u Janova hradu, Valtického zámku jsou důkazem, že cíle bylo dosaženo. Zpáteční cesta sice dlouhá a rovinatá už se tak nějak v poklidu zvládla a tachometry, resp. apka Strava, nám neuvěřitelných cca 70 km ukázaly. Večer se opět etapa hodnotila a debatovalo se mj. kam se v pátek vypravíme.

Páteční etapa nás vedla přes historické vykopávky v Mikulčicích až do Hodonína, kde obídek byl. Dále jsme se vydali hledat Pedra, přesněji továrnu na výrobu cukrovinek Pedro. Tu jsme v Rohatci objevili, v prodejně podnikové sladkosti nakoupili a pak fotografie v malebném stánku u řeky se osvěžili. Na zpáteční cestě jsme opět již známé slovenské Kopčany navštívili a osvěžení toho dne tak dokončili. Děti a ženy se pak samy na zpáteční cestu vydali. Muži ještě jednoho Corgoně do sebe vpravili a pak krapet svižněji na penzion se vydali, tmy se obávajíce. Etapa celá tak měřila krásných cca 56 km. Večer jsme kola svá umyli, věci k odjezdu si předchystali a debatu věcnou a moudrou pak opět společně vedli. Padla zmínka o přípravě listopadového závodu na Útěchově, výbor by měl svolat brigády a začít vše řešit a organizovat... zavčasu a sám, tentokrát opravdu bez "vedení" ř. č. Konstatováno pak také bylo, že příští "dětské soustředění" se začne připravovat dříve a snad i lépěji. Několik typů a zkušeností jsme nadhodily a ženy naše šikovné se tohoto úkolu ihned chopily. Penzion U Melišů, aneb balkán fotografie a bizár, již nikdo z nás nechce opakovat.

Sobotní ráno po snídani, se kola do aut a na auta upevnily, věci do vozidel naskládány byly a skupinka naše se vzájemně, téměř se slzou v oku, rozloučila. Všichni pak v pořádku do domovů dorazili, což důležité velmi bylo.

Olda zpět

Související odkazy:

Trénink od 18:00 v hale

Od středy 9. října jsou tréninky v tenisové hale od 18:00 do 19:00 hodin.

Odkaz na FB

Najdete nás také na facebooku fb.me/tjstart.cz.


2009 - 2024 Lyžařský oddíl TJ Start Brno | Poslední aktualizace 9. 10. 2024 | Zodpovídá: majlo.cz |