Když se sejde rok s rokem, tak nastává čas vyrazit na naše tradiční letní soustředění dospěláků
na kolech. Letos, a to již počtvrté (což již také tradicí jest), do nádherného, voňavého
a čisťoučkého penzionu Lada v Repechách.Letos se nás sešlo 8, jak je patrno z fotek v galerii.
2 silničáři a 6 bikerů horských.
Po vřelém přivítání s Ladou, Břeťou a malým Matoušem jsme podebatovali o zážitcích svých, probrali jsme mediálně řešeného koronáčika, jenž nás všechny více či méně zasáhl, zavzpomínali na doby a přátele a tuším, že i nějaká ta sklenka dobré kořalky slavnostně vypita byla.
A další naší tradiční tradicí se stala první (čtvrteční) etapa směr Kořenec. Cesta v chladném
počasí byla poměrně velmi částečně i dosti místy blátivá, ale protože jsme zdatní a šikovní
cyklisté, tak jsme nepadali a kola svá jen mírně si zašpinili. Na Kořenci jsme opět shodně
konstatovali (tedy až na Káťu), že golf je nudný a hloupý pseudosport pro líné a bohaté (tedy
až na Káťu) lidi, jimž se líbí uměle znetvořená krajina a prostředí snobů (tedy až na Káťu).
Po dobrém obědě a pořízení pár dobrých fotek jsme se navrátili na naši bázu, pro neznalé
na základnu, a pro ještě více méně neznalé do penzionu Lada... Kompjůtery na našich kolech,
hodinkách a mobilech nám ukázali ujetou vzdálenost, krásných 33,51 km. Večerní diskuze
o všem (a mnohdy i o ničem 
) se rovněž již tradicí nazvati dá.
Páteční etapa – opět tradičně – vedla do Sloupu, kde jsme se na oběd sešli s našimi
silničáři – Lenkou a Honzou. Naprosto nová však pak byla zastávka ve krásné nově otevřené cukrárně
u místní Niva mlékárny v obci Otinoves. Kávičku jsme si dali, dobrůtky jsme si dali a někteří
místní WC pak opakovaně úlevně navštívili. A nebyli bychom to my, akční sportovci, kdybychom
i další sport - plavání – nevyzkoušeli. Navíc tento den nám počasí vskutku přálo, slunko a teplo
ten den bylo. Skupina zdatných a otužilých plavců se do chladivých vod Nebeského rybníka ponořila,
aby svá tělesa cyklistikou a teplem oteplená ochladila. Pochopitelně všudypřítomní paparazzi i zde
několik až kompromitujících fotografií pořídili. Po osvěžení jsme se zpět ku penzionu vydali
a na základně ta naše počítadla ukazovala opět krásných 42,94 km. Navečer jsme se ještě vypravili
na rozhlednu, kde jsme se pohledem do okolní krásné krajiny pokochali (koch, koch) a pár fotografií
pořídili. Večer pak hrou Activity jsme si zpříjemnili.
Sobotní den však překvapivě netradičním byl. Od rána až do odpoledne proudy vody z nebe se snášely,
a tak jsme celý den tak nějak nic nedělali... tedy kromě jídla, debat, diskuzí a večerní oslavy
Petříkových narozenin. Vlastně ještě 3 zkušení saunéři si odpo saunu dali, moudré řeči přitom vedli
a teploty kolem 90 st. si po třikráte užívali. Oslava narozenin proběhla v důstojném duchu a
v decentním ejchuchu. Hra v Activity opět večer vesele, zábavně, obohativně nám zpříjemnila
(ten alkohol byl fakt jen navíc, čestně ).
V neděli jsme se v redukované sestavě vydali na závěrečnou etapu směr obec a rybník Suchý.
A protože celkem kosa byla, tak jsme se ani nekoupali. Krajina po dešti mokrá byla, a tak etapa
naše povětšinou po silnicích třetí a vyšší třídy byla. Krásných 32,43 km jsme urazili, pak si
tradičně skvělý obídek dali a po milém a dojemném rozloučení s našimi milými hostiteli jsme
k domovům svým postupně vyrazili. Někteří dokonce na kolech dvou, ostatní na kolech čtyřech...
Shrnutí – krásná akce v naprosté pohodě, v klidu a se spoustou zábavy... už se těšíme na další ročník .
