Úderem sedmnácté hodiny, desátého prosincového a navíc nedělního dne, v klubovně útěchovské, se po zhasnutí světel,
napětí dalo krájet. Všechny děti i dospělí totiž netrpělivě očekávali příchod Mikuláše... no a taky se jej brzy dočkali.
Nejdříve uslyšeli zachrastění řetězu čertovského a pak do klubovny vešli sám velký Mikuláš, krásný a hodný Anděl a čertisko černé
i s pytlem pro nehodné děti a dospělé. Mikuláš se zastavil u všech dětí a z knihy hříchů přečetl roční hlášení o chování každého z nich.
Poté mu dětičky zarecitovaly básně, či zapěly písně milé či po německu až do třinácti napočítaly. Za své výkony balíčky s dobrotami dostali
a všichni vespolek spokojeni byli a zlepšení chování svého naslibovali. Tentokrát Mikuláš překvapil i některé obzvláště hodné dospěláky,
které rovněž balíčky podaroval. (Bohužel tito dospělí se styděli víc jak děti, a tak báseň či píseň nepředvedli).
Radost a spokojenost se klubovnou nesla i po odchodu všech tří nadpozemských bytostí a všichni se už těšíme na další setkání nás všech se všemi.
Olda zpět
