Letní soustředění na kolech s dětmi – Bednáreček

24. – 31. 8. 2024

Tradičně a již po mnoho let, vyrážíme s dětmi svými, některými i dospělými, a také fotografie s Káťou a Mildou, kteří rovněž stále dětmi jsou, "někam" na týden a na kola. Tuto akci všichni nazýváme jako soustředění s dětmi na kolech.

Letos jsme se vydali směr Jižní Čechy, do malebné vísky, která je menší jak nedaleký Bednárec, a proto se Bednáreček zove. Útulný penzion U Leitnerů tak přivítal 12 natěšených a téměř vytrénovaných sportovců z Brna.

Nedělní a rovněž tak první etapa, nás vedla přes kontrolní zemědělskou váhu v obci fotografie Nová Včelnice, která navážila hmotnost naší skupiny na neuvěřitelných 990 kg, přičemž kola Mildy a Oldy mimo onu váhu zůstaly a jako osvědčený podstavec pro fotící telefon tradičně zůstaly. Oběd chutný a nelevný v Žirovnici pod náměstím ten den byl. Počasí nebylo až tak úplně moc letní a ku venkovnímu koupání nás nevyzývalo, nicméně ku návštěvě pivovárku v Popelíně se tak krapítek nabízelo. A tak jsme chvíli poseděli, fotografie drobnou dešťovou přeháňku přečkali a pak se zpět na penzion vydali. Počítadlo (= apka) Strava v ajfónu mém, ukázalo 31,89 km a 370 metrů výškových. Na první den – stačilo. Někteří přeci jenom těla svá smočit chtěli, a tak do bazénu střechou krytého, těla svá vnořili. Po velmi chutné domácí večeři se usedlo pod pergolu a povídalo se a povídalo a pak se na pokoje odcházelo a usínalo až spalo. Omladina a někteří šikovní dospělí jsme si i pinec zahráli, než jsme na ty pokoje a do postelí odešli.

Pondělní etapa nás zavedla až do Jindřichova Hradce. Počasí stále ještě plně na fotografie málovrstvé oblečo nebylo, a tak teplejší doplňky jsme na sobě míti museli. Tedy dopoledne hlavně jen, na zpáteční cestě proběhlo postupné jejich odkládání. Večeře opět luxusní a pak povídání a pinec byl.
Strava hlásí 46,98 km a 548 m... čísla nám tak růst začala, jak dočtete se níže.

V úterý jsme se vydali směr Kamenice nad Lipou, mj. přes vísku humorně se nazývající Pejdlova Rosička... a na další místa a vesničky, jejichž jména jsem zapomněl. V útulném kamenickém pivovaru s útulnou obsluhou, jsme útulnou místní osmičku k obědu si opakovaně dali. Na kávičku a něco dobrého jsme se k nedalekému wellness rezortu fotografie Johanka vydali. Pokračovali jsme lesy krásnými, kdysi prý partyzánskými, kolem hájenky Barborka až k jakési louce a brčálníku, kde prý v mládí Petřík stanoval a nezletilé dívky tehdá šarmem svým okouzloval. My však neviděli ani tábor, ani dívky... my videli prd. Návratová cesta nás vedla přes Žirovnici a opět Popelín, kde jsme vitamíny doplnili. A na našem penzionu klasika – skvělá večeře, povídání a pinec.
Strava ukazuje 53,72 km a 692 m.

Středeční etapa byla jen pro silné muže, neboť znavené a poskrovnu trénující ženy a děti jsme nechali auty výletit a my, zdatní mužové, do pedálů šlápli. Nejeli jsme fotografie pomalu, ale celkem slušně rychle výkonnostně, sportovně a nebojácně. A užili jsme si to. Koupání v nádherném lomu nad obcí Řásná včetně odvážných skoků ze skály, skvělý oběd v Mrákotíně, fotografie skupiny i jednotlivců v Praskolesech u památné, 800 let staré lípy, a zase šlapání až do Popelína, kde 4 cyklosiláci si místní Siláky (= pivo 13 st.) dali a pak na penzion spěchali. Před večeří ještě rozvernou koupel si dali a pak čistí voňaví unavení ku zbytku skupinky se u večeře přidali. Za zmínku stojí, že dva z nás jeli na menších 26palcových kolech, ale například v obci Studená, jako by je polili vodou horkou, do pedálů svých mohutně šlápli a takřka nám ujeli... no, oni si to takto jen mysleli. Ženy s dětmi toho dne sice na kole nešlapali, ale v bludišti a možná i v zoo bloudili a obědovali a dne si krapet turisticky, oproti nám, užili. Večer na penzionu proběhl tentokrát herně a konečně Activity se na řadu fotografie dostali. Spravedlivé rozdělení na muže a ženy se ukázalo býti pro tuto hru vhodné. První hra skončila spravedlivou remízou, i když ženy si to nemyslely, druhá hra však ukázala dominanci mužů, kteří ji o parník vyhráli. Díky skvělým pantomimickým výkonům byli Petřík a já přijati do Národního divadla a byli zařazeni do nominace na ceny Thálie. Pro úplnost uvádím, že muži, sportovci, siláci našlapali 60,73 km a nastoupali 847 m. Jak by řekl klasik – "zřejmě slušnej oddíl".

Čtvrteční teplé počasí nás vylákalo k vodě, přesněji k lomu nad Kamenicí nad Lipou. Cestou tam jsme minuli... teda mimo jiné... obci Lhota, kde na břehu rybníka místního fotografie zábavná cedulka na stožáru byla – Lago de Lhota. Pro většinu však nepovšimnuta byla, já si však všiml a vyfotil. Protože jsem holt jinej. Po následném docela dlouhém stoupání jsme se až k již zmiňovanému lomu dostali, těla svá řádně osvěžili a na oběd tak ještě větší chutě dostali. A kuchyně kamenického pivovaru opět nezklamala. Dobré jídlo, osmička i obsluha síly do našich těl vpustili. Při zpáteční cestě silní jedinci Siláky si v Popelíně dali a pak za zbytkem skupiny až na večeři jsme dojeli. Večer pinec a povídání, evidentně ženy na Activity již chutě neměly, vědomy si své včerejší drtivé porážky... asi, asy. 50,25 km a 708 m – tohodenní údaje ze Stravy.

Páteční horké počasí opět plánovačům nařídilo najít čistou vodu ku koupání. Klasický oběd jsme dali v klasické hospůdce u silnice v obci Hospříž, kde jsme i pár kapek fotografie dešťových následně přečkali. A pak jsme se do obce Jindříš zvoucí a pískovny místní vydali a zase se tak nějak povětšinou do vody vsunuli. Většina pak zamířila do nedalekého Jindřichova Hradce na kávu a hotovost, kterou nám bylo doporučeno platiti na našem penzionu. Etapa nakonec nebyla ani moc krátká, přesněji mi Strava ukázala 48,13 km a 474 m. Kousek před cílem jsme se tak nějak nepochopitelně rozdělili a někteří fotografie se vydali cestou horší a delší a někteří my, cestou pohodlnější a asi i kratší. No a Popelín tentokrát smutně na cestě naší nebyl. Většina skupiny již unavenou byla a čas k večeři se přiblížil. Po našem příjezdu se na penzionu objevila skupina povětšinou mladých lidí, která pak následně až do 3. hodiny ranní naprosto zbytečně hlasitě hovořila a po penzionu dupala. Holt umělci z Prahy to byli, konkrétně z Divadla Na Maninách... jak jsem až v sobotu při odjezdu zjistil. Po večeři se chvíli sedělo, za tónů Tobiho kytary i pělo, a dokonce i oni umělci s námi zpívat se nebáli.

fotografie Sobotní balení, loučení, placení, povídání a smutné pokukování po roztočeném selátku na grilu, na kterém si určitě navečer zůstavší umělci pochutnali.

Takže tak nějak to letos na kolech bylo. A uvidíme, co příští rok bude, zda-li hlavně dětem, povětšinou již dospělým, s námi jet chtít se bude...

Za mne krásný týden, plný sportu, slunce, vody a Siláků i siláků.

Olda zpět

Související odkazy:

Mikuláš

V sobotu 7. prosince v 15 hodin se přijde podívat na Útěchov Mikuláš!

Trénink od 18:00 v hale

Od středy 9. října jsou tréninky v tenisové hale od 18:00 do 19:00 hodin.

Odkaz na FB

Najdete nás také na facebooku fb.me/tjstart.cz.


2009 - 2024 Lyžařský oddíl TJ Start Brno | Poslední aktualizace 26. 11. 2024 | Zodpovídá: majlo.cz |