Hned úvodem letošního zápisu z Jizerské 50 se hodí poděkovat Matce přírodě a pořadatelům,
kteří letošní závody připravili. Ještě v pondělí před závodem 3. 2. v Jizerkách
pršelo, jen se lilo, že zbytky sněhové to vodstvo zcela odplavilo. Na serverech
odborných i laických se psalo, že by zázrakem bylo, kdyby se o víkendu závodilo.
A pak to přišlo, ochladilo se a sněžit hustě začalo. I když půda mokrá a nepromrzlá byla, sněhová nadílka se na ní kupodivu udržela. A tak ve čtvrtek 6. 2. pořadatelé již mírně optimističtí byli a na svém serveru uvedli, že se závod uskuteční zřejmě na okruzích zkrácených. A ejhle v pátek 7. 2. ku změně přišlo, vše odvoláno bylo a o víkendu se na kompletních tratích krásně závodilo.
Skupinka lyžařů se všemi těmito zprávami a změnami nikterak odradit nenechala
a ku Janovu, do oblíbené chaty Tereza,
ve skupinkách během čtvrtka dorazila. Startovní čísla všech lyžníků v Liberci
vyzvednuta byla a po ubytování a příjezdu všech se povečeřová diskuze (jak jinak
než odborná) rozvinula. Probrali jsme minulé ročníky, vzpomínky a zážitky a sledovali,
co nového se nad Bedřichovem děje. A že se dělo – viz úvod této zprávy.
V pátek jsme vyrazili lehce potrénovat, tradičně z hrabětické louky směr Královka
přehrada a s obědem na Nové louce. Trénovali jsme 4 závodníci, znovu nalezený
dávný člen – Martin – měl conf-call, tož zůstal na ubykaci a uzdravující se Martička
teprve z Pítaunu směr Janov vyrazila. Kávičku, colu a okurkový salát si objednal
Pavel u Heidi na Hrabětické louce, ostatní zůstali jen u kávy a limonády. Za zmínku
stojí obsluha dvou dam s četným tetováním, piercingem snad úplně všude, hlavami
napůl vyholenými, barevnými a těly lehce obézními. Pavel pak ještě s dotelefonujícím
Martinem pár kilometrů natrénovali a my ostatní jsme dolů na Terezu se odebrali.
Po tradičně vynikající společné večeři se šlo mazat závodníkům na sobotní závod 25 km.
Za veliké pomoci tradičního spoluubytujícího Jirky jsme mazali 4 páry lyží...
Mazali a mazali a mazali a mazali jsme a příběhy a zkušenosti Jirkovy a Martičky,
která se stylově speciální zástěrou vyšňořila, jsme přitom poslouchali. Dávali
jsme tři vrstvy speciálních vosků na jetí, které se zažehlovaly, pak škrabaly
a nakonec se i struktura vytláčela. A ejhle hodiny nikdo nehlídal a pátek se
přehoupl do soboty.
Sobota začala poměrně vesele, kdy 4 závodníci (Martička, Káťa, Martin a já) a dva
servismeni Milda s Pavlem ráno do potemnělé jídelny se dostavili. Zjistilo se,
že nikdo majiteli Romanovi nenahlásil, že v 6:30 snídat chceme. Po opatrné sms
a následném volání se Roman objevil a snídani nám připravil. Vše se stihlo a
na bedřichovský stadionek jsme včas přijeli. Počasí bylo skoro ideální, chvilkami
slunce se ukázalo, trošku občas zafoukalo a lehce i mrzlo. Na základě špionáže
u Swixu jsme nanesli tekutý KN33 a překryli jej tuhým VX63. Máza se ukázala naprosto
skvělá, lyže stoupaly a i z kopce jely, tedy těm, co dobře svou stoupací komoru
namazánu měli. Všichni jsme dojeli v časech odpovídajících aktuální formě a zdravotní
kondici. Koho by to zajímalo, tak výsledky i analýzy najde na webu pořadatele.
Po závodě jsme dojeli na chatu, dali hygienu a někteří zalehli a my s Martinem
jsme vyrazili na výlet do Liberce. Kávičku na náměstí jsme si dali, pak do obchodu
s lyžemi na konzultaci o bobrech jsme zajeli a výlet na rozhledně Královka,
po následném svařáku taktéž tam, jsme zdárně ukončili. A opět společná večeře byla,
plná radosti závodníků, co po závodě měli, a lehká nervozita závodníků, co před
závodem měli. Kluci pak šli mazat, škrabat, strukturovat a do postelí dříve jsme
pak všichni šli.
Nedělní snídaně byla včas připravena i snězena a tak závodníci – Milda s Pavlem
a servisáci Martin a já jsme směr start na Bedřichově vyrazili. Máza byla v podstatě
stejná jako v sobotu a opět prý to dobře stoupalo i z kopce jelo. Počasí navíc přálo
a dokonce i slunko svítilo. Oba naši borci po pár (teda dvou párech a něco) do cíle
dorazili a celkem spokojeni byli. Servisáci společně s Káťou, která později přijela,
se podívali na dojezd elitních mužů a žen a pak pěšky do Janova na oběd a pak na chatu
se vypravili. No a pak jsme se všichni rozloučili, zaplatili a na cestu k domovům
jsme se odebrali.
Pořadatelé (a hlavně i my všichni) jsme mohli být naprosto spokojeni, že vše proběhlo tak, jak mělo, že se od pátku do neděle krásně a bezpečně závodilo, protože v pondělí opět pršet a fičet v horách začalo.
SKOL
Olda zpět
