Ve čtvrtek se 6 sportovců vypravilo do Janova nad Jizerou, do osvědčené, resp. oblíbené chaty
Tereza, kde již tradičně a dlouhodobě krásný azyl před závody máme. Čtvrteční večer jsme věnovali
diskuzi o taktice a vyhodnocování svých tréninkových deníků. Nedá se říct, který z nás věnoval
tréninku nejvíc, rovněž není jasné, kdo nejmíň. Vzácně nám obé splývá...
V pátek jsme se probudili do mlhavého dne, teplota nad nulou. Ale, během dne došlo ku změně.
K lepšímu. Vyšlo slunce a my do stopy. První máza nic moc, druhá však již super byla. Vybroušenými
styly jsme se lehce během střídavým přiblížili do chaty Královka, kde proběhlo občerstvení
a sledování závodu Martiny Sáblíkové. Následovala cesta cestou necestou na Novou louku, kde jsme
se dorazili – naobědvali. Na zpáteční cestě jsme opět spíše necestou jeli, a tak jsme se trošku
i více unavili, a to dokonce tak, že jsme i přeludy – velblouda - uviděli. Viz foto.
Jo, a natrénovali jsme krásných a celých 17 km.
Sobotní závod se odehrál za kupodivu a navíc i velmi příznivých povětrnostních i sněhových podmínek.
Pochopitelně předešlý večer páteční byl věnován důkladné přípravě lyží, a tak v sobotu ráno jsme
jen 3 vrstvičky modrofialového tuhého V45 Swixu pod paty zakorkovali a pak vstříc 25 km se tři
borci vydali. Trať výborně připravenou byla, a tak jednotlivé výsledky naprosto odpovídaly fyzické
a duševní pohodě závodníků. Večer jsme připravili lyže padesátníkům, na zdraví a úspěchy
pětadvacetníků Mildovým domácím vínem šumivým připili a pak hned brzy do postelí jsme se odebrali.
Na nedělní závod doprovodili naše dva borce dva zkušení servismeni a opět závodní lyže společně
se připravili. Protože podmínky byly o kousíček horší než v sobotu, tak i vosk na stoupání
o kousíček do tepla byl. Ale né moc... naštěstí. Borci lyže vyzkoušeli, spokojenost vyjádřili,
luleč vykonali, bundy vysvlékli a do startovních kójí se odebrali. Po startovním výstřelu nejdříve
třetí vlnka vyrazila a po 5 minutách i vlnka čtvrtá. Servismeni pytlíky borců do skladiště pytlíků
odnesli a pak střídavě závod a hokej na velkoplošných obrazovkách sledovali. Naši závodníci si
mezi tím užívali závodu, každý bojoval a makal, jak nejlépe uměl a co mu síly stačily.
Milda těsně před závodem 3 týdny ladil a nabíral formu a kilogramy na soustředění ve Švédsku.
Pavel zase trénoval v Soběšicích, kde najezdil úctyhodné 3 km. Oba však závod v pořádku a
ve zdraví a v odpovídajícím čase zvládli a naše uznání a pochvalu tak sklidili.
Na závěr je možné zcela objektivně, pravdivě a bez přehnaného sentimentu konstatovat, že celá akce opět velmi vysokou, pozitivní a zábavnou úroveň měla.
Olda zpět
