Čtvrtek 8. 1. 2015
Dvě skupiny závodníků a funkcionářů se po strastiplné cestě šťastně svými vozy doklouzali ku chatě Tereza v horách Jizerských.
Cestou pršelo, hodně pršelo a silnice klouzala, hodně klouzala, zvláště poslední 3 km byly opravdu velmi výživné. Ke koloritu
čtvrtečních večerů jako tradičně přispělo navigování naší Martičky příjemným a velmi hodným panem majitelem Romanem.
Nakonec i Martička v pořádku dorazila. Večer tak proběhl klidně, dalo by se říci v rodinné atmosféře. Po doplnění energií všech
druhů se sportovci odebrali do pokojů, kde šťastně a v pohodě usnuli.
Pátek 9. 1. 2015
Po vydatné snídani se vedení zájezdu rozhodlo pro pěší i lyžařský výlet. Počasí bylo relativně dobré, a tak 5 sportovců lyžovalo
a 2 sportovkyně podnikly ostrou pěší chůzi po horských chatách. Lyžaři mazali fialový klistr, což se ukázalo býti jako velmi
prozíravé řešení. Během střídavým, soupažným a jim podobným jsme absolvovali zhruba 4,28 a půl km. V penzionu Heidi se unavení
sportovci občerstvili a večer na chatě Tereza se opět občerstvili a hlavně řádně oslavili narozeniny naší Markéty.Tuším, že se
jednalo o její 25. plus mínus několik desítek let. Nakonec dorazil i poslední člen naší výpravy - Pavel, který z dálnice D1
odbočil na Jihlavu, protože mu to jeho inteligentní navigace poradila a on jí bohužel uvěřil. V době psaní tohoto zápisu venku
vydatně prší a obzvláště závodníci, které již zítra čeká 25kilometrová trať, se již nemohou dočkat, až ve větru a dešti ji budou míti za sebou.
Sobota 10. 1. 2015
Sobotní ráno nás překvapilo tím, že bylo přesně takové, jaké jsme si nepřáli. Hustě pršelo a fičelo. Nicméně, trénovaní sportovci,
teta Kateřina a Olda, v doprovodu servismena Mildy, vyrazily v 7:04 plus mínus autobus na autobus, který tuto nepočetnou skupinu
vyvezl na místo startu a cíle do Bedřichova. A pořád pršelo. Po přesném změření teploty sněhu a vzduchu zkušení lyžaři určili mázu,
která byla vhodná pro vodou zalité stopy. Teplota vzduchu byla plus 7,2 stupňů Celsia a teplota rozbředlého sněhu byla taky vysoká.
Červený klistr značky Skivo za 5,50 Kčs se ukázal jako velmi dobře zvolená varianta pro tyto extrémně obtížné podmínky. V 9:00 za hustého
deště vyrazili dva závodníci vstříc vodnímu dobrodružství. A pořád pršelo. Oba závodníci po několika desítkách minut a po několika
desítkách litrů vody na svých lyžařských kombinézách šťastně a zvesela dorazili do cíle závodu. Za cílovou páskou vyždímali čepice a rukavice,
vylili vodu z lyžáků a po občerstvení a převlečení se vydali vzhůru dolů do penzionu. Poté co na něj dorazili, se druhá skupina
účastníků rozdělila na další dvě skupiny, které vyrazily na pěší i lyžní výlet, protože už bylo hezky a nepršelo. Večer, po dvou a půl hodinách
černé hodinky bez proudu, mohli jsme se navečeřet a otevřít šampaňské na oslavu světla, soboty, závodníků a Markéty. A protože dva naše
nejlepší závodníky čekal nedělní závod na 50 kilometrů, odebrali se tito a méně pijící účastníci na kutě. Co dělal zbytek, není autorům těchto řádků známé.
Neděle 11. 1. 2015
Nedělní ráno však bylo již výrazně příjemnější, nepršelo, nefoukalo a lehce mrzlo! Proto se oba závodníci se svým servismenem zvesela
odebrali na autobus a start závodu do Bedřichova. Mazání lyží bylo tentokráte o trochu jednodušší a opět se velmi vydařilo.
V 8:36 poskytl Pavel interview v živém vstupu pro Radiožurnál, kde stručně a vtipnou formou zhodnotil podmínky závodu a svoji formu na něj.
Poté se oba sportovci odebrali do svých vln. Závod pak absolvovali díky své vysoké trénovanosti bez větších potíží
a obsadili tomu odpovídající umístění. A pak začalo sněžit. Po hygieně, obědě a sbalení věcí všichni nasedali do vozidel a odjeli ku Brnu.
Počátek cesty byl romantický, protože hustě sněžilo.
Všichni účastníci hodnotili tuto akci jako mimořádně vydařenou, možná i díky mimořádně nepříznivému počasí v úvodu pobytu.
Olda a spol. zpět
