Letošní "akce" Jizerka začala jinak, premiérově, nově, hromadně a pohodlně. Jednak
nás jelo celkem devět, z Brna to bylo sedm. Což je číslo důležité a významné, neboť
těchto sedm sportovců odjíždělo společně, vozem jedním, velkým, krásným a pohodlným,
Petříkem zajištěným. Volkswagen Caravelle ve verzi long, mající 8 pohodlných sedaček,
naše útlé zadnice uvítal a ještě zbylo jedno volné místo na baťůžky a bundy v řadě
třetí, opět nemocným Jondou neobsazené. Zlí jazykové tvrdí, že prý na nátlak můj
tomu tak s vozem tímto bylo, což pochopitelně vůbec, ale vůbec pravda není, aneb
rozhodněpádně tomu tak nebylo. Čestně.
Po čtvrtečním obědě jsme se postupně do vozu naskládali, do zavazadlového prostotu
batožinu, vosky, kozu (jednu) a lyže pod sedačky nasunuli a ku Praze vyrazili. Cesta
ubíhala za vůně meruněk domácích, zkapalněných a všichni jsme si jízdu poměrně užívali...
tedy až na řidiče, který jen výpary meruňkovice vdechovat mohl. Přes v kolonách
stojící Prahu jsme se časem až do Liberce, do OC Nisa dostali. Tam jsme si čísla
vyzvedli, fota u cedule se jmény závodníků pořídili, nějaké pochutiny nakoupili,
kačky z bankomatu vyzvedli a pak směr Bedřichov a Hotel Jelínek vyrazili. Zde jsme
se postupně v pokojích ubytovali, šikovní chlapci ze skupiny naší, nám lyže i vosky
do lyžárny z vozidla donesli, následně tuto nepatrnou službičku řádně a velmi okomentovali.
Dříve přijevší sportovci z oddílu našeho se k nám připojili a pak byla večeře. Poměrně
velmi dietní, a tak po doplnění vitamínů z moku chmelového, jsme si další pochutiny
na dokrmení objednali. No a pak si k nám přisedl další bývalý člen oddílu našeho,
Karel s kamarádem Milanem, a povídalo se a povídalo se a povídalo se, vitamíny a
bylinky tekuté se konzumovaly. Postupně se naše 11 členná skupina do pokojíků vytrácela
a jen romantici a tahouni zůstali, pár jégroušků, jak Martička říkala, do hrdélek
svých nalili, a někteří fotografie dvou veteránů, kteří se padesát let znají, nečestně
pořizovali, když si tito komplimenty navzájem a v objetí vyjadřovali.
Páteční ráno bylo pro některé krapítek krušnější, přehršel večerních vitamínů a
bylinek to způsobil. Trošku jsme si lyže namazali a na tratě potrénovat rozvážně
vyrazili. Opatrně a v klidu, žádné divočení, přiměřeně věku, kondici a zbytkovým
promilím. Společné foto na Nové louce si udělali, na Hřebínku čaje sladké si dali
a pak ještě kousek popojeli, než na chatu Šámalovu na oběd jsme dorazili. Po dlouhém
čekání jsme ku stolům doprovozeni byli, dobré a velké porce pokrmů do pupíků svých
poslali a pak zase na lyže se vydali. Už jen pár kilometrů jsme nalyžovali a pak
zpět na hotel dorazili. Zde jsme v pokojících chvilku odpočinuli a pak do komůrky
– lyžárny – mazat lyže závodníkům sobotním, jsme se odebrali. Na jetí jsme mazali
Swix červený glider +1 °C / -4 °C, pochopitelně bezfluorový. Na stoupání zažehlili
rovněž Swix, barvy černé = Nero, tuším KN 33, s teplotním rozmezím +1 °C / -7 °C.
Předpověď na sobotu hlásila teplotu kolem -3 a navečer navíc sněžit drobně začalo.
Po dopolední tréninkové projížďce nám, zkušeným mazačům, jasné bylo, že i když teploty
pod nulou byly, do klistru nutno jíti bylo. Ono totiž, starý zmrzlý sníh, do toho
sníh technický a navrch sníh nový, prachový... keine sranda. Rolby a skútry z těchto
sněhů udělaly takové kyvé (= cuvée = směs, která sice obvykle označuje víno, které
vzniklo smícháním (scelením) několika odrůd hroznů, rmutů nebo moštů) a na takové
směsi by prostě vosk tuhý, neměl šanci lyže a s ním i lyžaře podržet. Po opět dietnější
večeři, jégrošci však nebyli, vitamínové nápoje jeden, max. dva byly, a pak brzy
do hajan se šlo, neb v sobotu časně zrána se vstávalo.
Sobotní snídaně se zúčastnili všichni 4 závodníci a jejich servisní tým, rovněž
čtyřčlenný. Po příchodu na stadion jsme na lyže přidali jednu vrstvičku KN 33,
kterou i placení servismeni Swix na stánku svém amatérům doporučovali. Naši servismeni
placeni sice nebyli, a tak pouze Milda, teplou rukou svou žehličku nahrazoval, ihned
poté, co jsem tenkou vrstvičku klistru zmíněného, rovnoměrně na stoupací komoru lyží
závodníků sám já naaplikoval. Následně jsme se pak odebrali do vln (nikoliv mořských,
ale startovních), některé z nás dokonce i kamera ČT sport před startem zachytila,
a čekali jsme na výstřel. A po něm jsme vyrazili vzhůru k Buku, Nové louce, Čihadlům,
Knajpě, Hřebínku a hlavně cíli, od kterého nás dělilo 24,4 km v tu chvíli. Počasí
bylo příznivé, asi -3 °C, pod mrakem a bezvětří. Mazání se ukázalo býti jako velmi
dobré, a tak jsme všichni jeli, co to šlo. Všichni jsme závod dokončili a šťastni
z toho pak byli. Na hotelu, po odpočinku krátkém, někteří jsme s mázou pomáhat šli,
před tím krátce při kávě na pokoji pokecali. Senioři odešli za děvčaty, děvčata
za chlapci, a tak nás na tu mázu příliš nezbylo, slovy tři statní závodníci a dva
servismeni. Máza naštěstí byla totožná, některými krapet natajno v lyžárně aplikovaná.
No a po večeři jen krátké povídaní, nápojů vitamínových poskrovnu a na kutě se brzy šlo.
Opět brzké vstávání na závod nedělní, přiměřená leč vydatná snídaně a pak tým 3 závodníků
a 3 servismenů na start závodu se vypravil. Po krátkém rozcvičení a vyprázdnění
se závodníci na start vln svých vydali, pytlíky jejich s oblečením do úschovny jsme
jim odnesli a startovní výstřely závodníky na trať postupně pak vpouštěly. Počasí
téměř totožné jako v sobotu, možná o stupínek teplejší bylo. Po pár hodinách a 50,6 km
příjemného lyžování krajinou jizerskohorskou, se všichni závodníci zdárně a šťastně
do cíle dostali a i oni šťastni z toho byli. Na hotelu jsme se postupně všichni
sešli, naobědvali a vše řádně si sbalili, účty své vyrovnali, zavazadla do Caravelly
odnesli a po rozloučení s přespolními – Martičkou a Martinem, jsme pak směr Brno
vyrazili. Cesta naštěstí v klidu a pohodě byla, povídání občas mezi spánky bylo
a do postelí svých se nás všech sedm již docela těšilo.
Celkově lze tuto akci považovat opět za velmi zdařilou, a to po stránce kulturní, společenské a hlavně sportovní. A tak snad za rok opět my a opět tam se uvidíme a třeba opět se mi bude chtít psát něco neméně zábavného, jako je výše uvedeno. Skol
Olda zpět
